Globální cirkulace atmosféry

Globální cirkulace atmosféry, také všeobecná cirkulace atmosféry, jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku 
Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním a rotací Země. Spolu s oceánskou cirkulací vyrovnávají teplotní rozdíly, rozvádějí energii slunečního záření po celé atmosféře a podílejí se na cirkulaci vody, spoluvytvářejí také klima i počasí.
Základy výzkumu této problematiky byly položeny již v 17. století v souvislosti s využitím větru pro zámořské obchodní plavby.

Pohyby vzduchu v atmosféře jsou silně nepravidelné a obtížně předvídatelné, celková struktura atmosférických pohybů v globálním měřítku je však poměrně stálá.
Zjednodušený model těchto cirkulací lze popsat následovně. V blízkosti rovníku je pásmo nízkého tlaku, tak zvaný teplotní rovník, který se během roku přesouvá na sever a na jih podle polohy Slunce.
Na sever i na jih od tohoto pásma můžeme rozlišit tři konvekční buňky v Hadleyově buňce, v ostatních jsou poměry složitější.