Lidové pranostiky

Podívejte se, k jakému měsíci se vážou některé lidové pranostiky.

Pranostiky se liší pravděpodobností svého naplnění. Nejvyšší logicky je u takzvaných kalendářních a časoměrných pranostik, které se týkají nástupu slunovratů, rovnodenností.

Co je pranostika?

Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď týkající se určitých dnů či období, obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. V širším významu patří mezi pranostiky také různá rčení týkající se hospodářství. Na počátku 21. století se pranostiky stále užívají například v či různých „receptářích“. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis „předpověď“ a v České republice bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587, který namísto tohoto cizího slova navrhuje slovo předvědění.
Známá pranostika kápě čtyřicet dní kape“ je vysvětlována tím že v tomto období teplé počasí nad pevninou v Evropě vyústí ve srážky.

×

Leden

Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

×

Únor

Únor bílý, pole sílí.
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Na hromnice o hodinu více.

×

Březen

Březen - za kamna vlezem.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.

×

Duben

Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
Duben je napůl březen a napůl květen.
V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.
Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.

×

Květen

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
Co duben našetří, to květen spálí.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
Studený máj, v stodole ráj.

×

Červen

V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
Medardova kápě, čtyřicet dní kape.

×

Červenec

Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

×

Srpen

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

×

Září

Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Září - máj podzimu.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Bouřka v září - sníh v prosinci.
Na podzim lžíce deště a konev bláta.

×

Říjen

Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Fouká-li na sv. Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Svatý František zahání lidi do chýšek.

×

Listopad

Na začátku listopadu, teplo se zimou se hádá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.
Jaký listopad - takový březen.
Studený listopad - zelený leden .
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.

×

Prosinec

Přijede-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě.
Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
Studený prosinec - brzké jaro.
Mírný prosinec - mírná celá zima.
Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
Na suchý prosinec následuje suché jaro.
Jaké zimy v prosinci - taková tepla v červnu.
Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
Jaký prosinec, takový celý rok.
Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.
Svatá Lucie noci upije ale dne nepřidá.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí

×

Nejznámější pranostiky

Na Boží narození o bleší převalení.
Na Nový rok o slepičí krok.
Na Tři krále o skok dále.
Na Hromnice o hodinu více.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.
Na svatého Matěje skřivan pije z koleje.
Únor bílý – pole sílí.
Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem.
Na svatého Jiří vylézají ze země hadi a štíři.
Na svatého Marka sázej oharka.
Na co se svatý Jiří usměje, na to se svatý Marek zamračí.
Studený máj – v stodole ráj.
Medardova kápě čtyřicet dní kape.
Svatá Margita hodila srp do žita.
Svatá Anna – chladna z rána.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Kateřina na blátě – vánoce na ledu; Kateřina na ledu – Vánoce na blátě.
Na svatou Barboru zima jde do dvoru.
Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.
Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře.